Utrpení
Padající potok,
který se nedokáže zastavit.
Letím do hlubin,
už se nenechám zastrašit.
Dnes láska svůj svátek slaví,
měla bych se radovat,
jako všichni zamilovaní.
-ale já tu sedím, přemýšlím a brečím-
Šumící stromy,
skrývají nekonečnou sílu.
Prosím je o pomoc,
sama sobě už nepomůžu.
Mysl bloudí a uši neslyší,
stékající krev mírní bolest
která mě sžírá a zabíjí.
-jenom tu sedím, přemýšlím a brečím-
když jsi začal mluvit,
mohl jsi mě zmlátit
a bolelo by to stejně.
Seděla jsem v rohu,
jako ztracené štěně.
Obrátila jsem se k bílé stěně
a začala psát tyhle verše..