Prstýnek k srdci
Prstýnek černý dal jsi mi,
světe div se, padl mi.
S třemi kytičkami,
krásně oranžovými.
Jak prstu mého dotkl ses,
kouk mi do očí a zasmál ses.
Já koukala na něj vyjeveně,
asi čekala jsem, že o ruku požádáš mě.
Pak políbils mě nesměle,
a naštěstí zachytil mě.
Pod polibkem skácela sem se,
tvému vyděšenému výrazu zasmála se.
Štěstí mě však opustilo rychle,
to na rozloučenou políbils mně nesměle.
Já nakonec nepochopila to,
že opustit mě chceš zmátlo.
Prstýnek ke svému srdci dal jsi mi,
mé srdce pak ukradl mi.
Že spolu zas můžeme být,
o tom se mi může nechat snít.