navždy sama
18. 7. 2008
Mé nářky na zdi pověšeny jsou,
v nohách navždy budou,
když šla jsem tou cestou světlou,
tou tak tuze krásnou.
Květiny na šatech,
dlouhých až k zemi,
nespatřím v očích už nikdy.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář